(AMOUNT OF USE) Problémové užívání sociálních médií a depresivní příznaky mezi mladými dospělými v USA: Celostátně reprezentativní studie (2017)

Soc. Sci. Med. 2017 Apr 6. pii: S0277-9536 (17) 30223-X. doi: 10.1016 / j.socscimed.2017.03.061.

Shensa A1, Escobar-Viera CG2, Sidani JE3, Bowman ND4, Maršál MP5, Primack BA3.

Abstraktní

ODŮVODNĚNÍ:

Deprese je celosvětově hlavní příčinou zdravotního postižení. Navrhovaná souvislost mezi používáním sociálních médií (SMU) a depresí může být vysvětlena vznikajícím maladaptivním užíváním známým jako problematické používání sociálních médií (PSMU), které se vyznačuje návykovými složkami.

CÍL:

Naším cílem bylo posoudit souvislost mezi PSMU a potlačováním příznaků deprese u celkového času a frekvence SMU mezi velkým vzorkem mladých dospělých v USA.

Metody:

V říjnu 2014 byli účastníci ve věku 19–32 let (N = 1749) náhodně vybráni z národně reprezentativního panelu založeného na pravděpodobnosti v USA a následně byli pozváni k účasti v online průzkumu. Posuzovali jsme depresivní příznaky pomocí validované stupnice krátké deprese ohlášené pacienty o výsledcích měření (PROMIS). Měřili jsme PSMU pomocí upravené verze škály Bergen Facebook Addiction Scale tak, aby zahrnovala širší SMU. Pomocí modelů logistické regrese jsme testovali souvislost mezi PSMU a depresivními příznaky, kontrolujícími čas a frekvenci SMU, jakož i komplexní soubor sociodemografických proměnných.

Výsledky:

V modelu s více proměnnými byla PSMU významně spojena s 9% zvýšením pravděpodobnosti depresivních příznaků (AOR [upravený poměr šancí] = 1.09; 95% CI [interval spolehlivosti]: 1.05, 1.13; p <0.001.) Zvýšená frekvence SMU byl také významně spojen se zvýšenými depresivními příznaky, zatímco doba SMU nebyla (AOR = 1.01; 95% CI: 1.00; 1.01; p = 0.001 a AOR = 1.00; 95% CI: 0.999-1.001; p = 0.43).

ZÁVĚR:

PSMU byla silně a nezávisle spojena se zvýšenými depresivními symptomy v tomto národně reprezentativním vzorku mladých dospělých. PSMU do značné míry vysvětlila souvislost mezi SMU a depresivním symptomem, což naznačuje, že to může být způsob, jakým používáme sociální média, ne to, jak moc to představuje riziko. Intervenční úsilí zaměřené na redukci depresivních symptomů, jako jsou screeningy na maladaptivní SMU, může být nejúspěšnější, pokud se zabývají návykovými složkami a frekvencí spíše než časem SMU.

KEYWORDS: Deprese; Národní zástupce; PROMIS (informační systém měření výsledků uváděný pacientem); Problematické používání sociálních médií; Sociální média; Závislost na sociálních médiích; Mladí dospělí

PMID: 28446367

DOI: 10.1016 / j.socscimed.2017.03.061