Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2014 říjen 29; 57C: 76-85. doi: 10.1016 / j.pnpbp.2014.10.012.
Dong G1, Lin X2, Potenza MN3.
Abstraktní
POZADÍ:
Odpočívající spontánní nervové aktivity mozku napříč kortikálními oblastmi byly korelovány se specifickými funkčními vlastnostmi v psychiatrických skupinách. Jednotlivci s poruchou internetového hraní (IGD) vykazují zhoršenou výkonnou kontrolu. Proto je důležité zkoumat sítě výkonné kontroly (ECN) během klidových stavů a jejich vztahy k výkonné kontrole během plnění úkolů.
Metody:
Třicet pět účastníků zdravé kontroly IGD a 36 podstoupilo fMRI skenování v klidovém stavu a provedlo Stroop úkol uvnitř a vně skeneru MRI. V rámci skupin a mezi skupinami byly vypočteny korelace mezi efektem Stroop a funkční konektivitou mezi zájmovými oblastmi ECN (ROI).
Výsledky:
Subjekty IGD vykazují nižší funkční konektivitu v ECN než účastníci HC během klidového stavu; měření funkční konektivity v ECN byla negativně korelována se Stroopovým efektem a pozitivně korelovala s aktivací mozku v regionech výkonné kontroly napříč skupinami. Ve skupinách byly samostatně nalezeny negativní trendy mezi Stroopovým efektem a funkční konektivitou v ECN ve skupinách IGD a HC; Byly zjištěny pozitivní trendy mezi funkční konektivitou v ECN a aktivací mozku v úkolu Stroop ve skupinách IGD a HC zvlášť.
Závěr:
Vyšší funkční konektivita v ECN může být základem lepší výkonné kontroly a může poskytnout odolnost vůči IGD. Nižší funkční konektivita v ECN může představovat důležitý rys při porozumění a léčbě IGD.
KEYWORDS:
Behaviorální závislost; Výkonná kontrolní síť; Funkční konektivita; Porucha hraní na internetu; Klidový stav fMRI