Addict Behav. 2018 Dec; 87: 214-221. doi: 10.1016 / j.addbeh.2018.07.014.
Abstraktní
V současné době v literatuře chybí ověřený teoretický model problémového používání Facebooku (PFU). Kognitivně-behaviorální model zobecněného problémového používání internetu (PIU) navržený Caplanem (2010) může poskytnout koncepční základ pro pochopení problematického využívání sociálních sítí. Cílem této studie bylo přispět k diskusi o konceptualizaci PFU testováním proveditelnosti modelu generalizované PIU v kontextu PFU. Italská verze škály Problematic Facebook Use Scale (PFUS; zahrnující pět subškálek, tj. Preference online sociální interakce - POSI, regulace nálady, kognitivní zaujetí, nutkavé užívání a negativní výsledky) byla podána 815 mladým dospělým Italům. K testování teoretického modelu byla použita analýza modelování strukturálních rovnic. POSI se ukázal být pozitivním prediktorem používání Facebooku pro regulaci nálady a nedostatečné samoregulace; používání Facebooku k regulaci nálady bylo pozitivním prediktorem nedostatečné samoregulace; a nedostatečná samoregulace byla pozitivním prediktorem negativních výsledků používání Facebooku. Je třeba poznamenat, že potíže se samoregulací používání Facebooku souvisely silněji s používáním Facebooku k regulaci nálady než s preferencí online sociální interakce. Podobně se zdá, že používání Facebooku k regulaci nálady má větší dopad než preference online sociální interakce na negativní výsledky PFU. Získané výsledky podporují proveditelnost modelu generalizované PIU v kontextu PFU a naznačují, že schopnosti regulace nálady mohou být potenciálním cílem prevence a léčby PFU.
KEYWORDS: Behaviorální závislost; Kognitivně-behaviorální model; Závislost na internetu; Regulace nálady; Přednost online sociální interakce; Problematické používání Facebooku (PFU)
PMID: 30056306
DOI: 10.1016 / j.addbeh.2018.07.014
;