Rok výroby : 2011 | Objem nádrží : 6 | Problém : 26 | Strana : 2037-2041
Ling Ge1, Xiuchun Ge2, Yong Xu3, Kerang Zhang3, Jing Zhao4, Xin Kong4 1 Oddělení lékařské psychologie, Shanxi Medical College pro další vzdělávání, Taiyuan 030012, provincie Shanxi, Čína
2 Shanxi kardiovaskulární nemocnice, Taiyuan 030024, provincie Shanxi, Čína
3 Oddělení psychiatrie, první nemocnice Shanxi Medical University, Taiyuan 030001, provincie Shanxi, Čína
4 Vysoká škola humanitních a společenských věd, Shanxi Medical University, Taiyuan 030001, provincie Shanxi, Čína
LINK TO ABSTACT
Výsledky současného šetření ERP u jedinců trpících IAD byly v souladu se zjištěními předchozích studií jiných závislostí [17-20]. Konkrétně jsme zjistili sníženou amplitudu P300 a delší P300 latenci u jedinců vykazujících návykové chování ve srovnání se zdravými kontrolami. Tyto výsledky podporují hypotézu, že podobné patologické mechanismy se podílejí na různých návykových chováních.
ZE ZÁVĚRY
Výsledky současného šetření ERP u jedinců trpících IAD byly v souladu se zjištěními předchozích studií jiných závislostí [17-20]. Konkrétně jsme zjistili sníženou amplitudu P300 a delší P300 latenci u jedinců vykazujících návykové chování ve srovnání se zdravými kontrolami. Tyto výsledky podporují hypotézu, že podobné patologické mechanismy se podílejí na různých návykových chováních.
Několik předchozích studií se zaměřilo na souvislost mezi IAD a P300, hlášením snížených amplitud P300 [11, 20]. Naproti tomu jsme v této studii neukázali významné snížení amplitudy P300. Zjistili jsme však, že prodloužená latence P300 byla spojena s IAD, což je v souladu s jednou předchozí studií [20]. Přestože nelze vyvodit jasné závěry ohledně rozporu amplitudy P300, mohla mít významná role velikost vzorku a statistická síla. Současná studie zkoumala relativně velkou velikost vzorku (n = 38), systematická náborová kritéria a přísná kritéria vyloučení pro diagnostiku IAD. Současná zjištění mohou být statisticky spolehlivější než výsledky předchozích studií, ale měly by být stále interpretovány opatrně. Na druhou stranu ovšem věk účastníků může ovlivnit výsledky. Všichni jednotlivci v našem vzorku byli muži ve středním věku (průměrný věk účastníků IAD: 32.5 ± 3.2 let, průměrný věk kontrol: 31.3 ± 10.5 roky), zatímco mladší populace vzorku byla zkoumána v předchozí studii Yu et al [11] (průměrný věk subjektů IAD: 22.0 ± 0.9 let, průměrný věk kontrol: 22.0 ± 0.7 let). Je možné, že přidělení pozornostních zdrojů kognitivního zpracování má větší význam v rozvoji IAD u starších osob ve srovnání s mladšími lidmi.
Dalším hlavním zjištěním této studie bylo, že zpočátku prodloužená latence P300u u lidí s IAD se významně snížila po CBT. S ohledem na nedostatek studií na IAD včetně léčby a následných opatření by měla být vazba mezi latencí P300 a léčbou IAD v našem vzorku interpretována opatrně. Dále by měl být proveden další výzkum, aby se tento nález opakoval s použitím větších velikostí vzorků a dalších typů léčby. Ložnost P300 je považována za míru náležitého alokačního alokace [21] a prodloužení této ERP složky je diskutováno jako index neurodegenerativních procesů ovlivňujících velikost callosalu a účinnost interhemisférického přenosu [22-23]. Současná zjištění naznačují, že lidé s IAD mohou mít problémy s rychlostí vnímání a kognitivním zpracováním sluchových podnětů. Vzhledem k omezeným znalostem o kognitivní funkci v IAD je v současné době obtížné určit možné mechanismy, které jsou základem účinku latentnosti P300.
Předchozí studie uvádějí, že P3 představuje rodinu souvisejících, ale rozdělitelných složek, včetně "Novelty" P3a a "Target" P3b [24-25]. P3a představuje automatickou orientaci na nové nebo jinak vyzařující podněty [24, 26]. P3b je obvykle spojován s dobrovolnou pozorností a aktualizací pracovní paměti [27]. V této studii byly nalezeny korelace nejen mezi latencí P3a a P3b a IAD, ale také s účinkem CBT. Naproti tomu nebyly nalezeny žádné sdružení s komponentami N1 a P2. Zatímco komponenta N2 nebyla korelována s účinky CBT, byla spojena s IAD. Společně tyto poznatky ukázaly, že deficity v kognitivní funkci spojené s IAD nesouvisejí s výběrem a pozorností na nové podněty (N1 a P2). Spíše se zdá, že IAD zahrnuje reakce na nové podněty (P3a), pracovní paměť (P3b) a vědomé rozpoznání (N2). Kromě toho by se část kognitivní funkce mohla zlepšit prostřednictvím krátkodobých psychologických intervencí. Tato předběžná zjištění jsou v současné době jasně spekulativní a vyžadují další potvrzení v budoucích studiích.
Stručně řečeno, prodloužená latence P300 byla spojena s IAD. Tato prodloužená latence P300 se snížila na normální úroveň po tříměsíčním CBT programu. Tyto nálezy naznačují, že deficity v kognitivní funkci mohou být zahrnuty do IAD a že je lze zlepšit klinickou psychologickou léčbou. Další studie zkoumající tuto asociaci jsou potřebné k replikaci tohoto nálezu v různých věkových vzorcích a s větší velikostí vzorku.