Sexuální závislost a kompulzivita: The Journal of Treatment & Prevention
Lijun Chen, Cody Ding, Xiaoliu Jiang & Marc N. Potenza
Publikováno online: 26 Jan 2019
https://doi.org/10.1080/10720162.2018.1547234
Abstraktní
Zůstávají otázky ohledně toho, jak nejlépe definovat problematické online sexuální aktivity (OSA) a cesty, které mohou vést k problematickému využívání OSA a jejich následkům. Ačkoliv četnost a délka užívání a motivační úsilí, jak je vyjádřeno touhou pohlížet na pornografii, bylo zapleteno do problematických OSA, jejich vzájemné vztahy vyžadují přímé zkoumání. Navrhujeme a testujeme model, pomocí něhož může pornografie chtít podpořit častější zapojení do OSA a více času stráveného angažováním se v OSA, což může vést k problematickým OSA a následným negativním důsledkům, jako jsou negativní emoce. Údaje od studentů vysokých škol 1070 naznačují, že 20.63% studentů bylo ohroženo problematickým používáním OSA a tato skupina měla větší četnost OSA, více času využívání, vyšší chuť na pornografii a více negativních akademických emocí.
Navrhovaný model cesty byl částečně podpořen. Touha po pornografii byla spojena s problematickými OSA, které využívají více, a to prostřednictvím četnosti než množství OSA a OSA se týkaly negativních akademických emocí. Budoucí studie problematiky užívání OSA by měly brát v úvahu složitost vztahů mezi touhami, využitím OSA a negativními zdravotními opatřeními u vysokoškolských studentů a dalších skupin.
VÝSLEDKY
VÝKONY
Ve vzorku více než čínských vysokoškolských studentů 1,000 jsme testovali model, který by touha po pornografii fungovala prostřednictvím kvantitativních a frekvenčních měření využití OSA, které by vedly k problematickému využívání OSA, což by vedlo k negativním akademickým emocím. Náš model byl do značné míry podporován.
Ve vzorku studenta na vysoké škole jsme zjistili, že přibližně 20% studentů bylo v rizikové / problémové skupině OSA. Tato skupina, jedna ze tří identifikovaná analýzou latentního profilu, prokázala vyšší skóre ve všech stupních závažnosti, včetně problematického užívání OSA, množství a četnosti užívání OSA, touhy po pornografii a negativních akademických emocí. Středně riziková skupina, obsahující 35% vzorku, ukázala mezičlánkové skóre na problematických OSA ve srovnání s rizikovými / problematickými a bezproblémovými skupinami. středně riziková skupina také prokázala vyšší skóre v měřítcích touhy po pornografii, četnosti OSA a negativních akademických emocích, ale srovnatelně skóroval v době užívání OSA. Tato zjištění naznačují několik důležitých výsledků. Za prvé existuje značná skupina jedinců (21.1%), která demonstruje největší problémové užívání OSA, a tato skupina vykazuje větší problémy napříč řadou sexuálního chování. Za druhé, ještě větší podíl (35%) vykazuje mezilehlé úrovně problémového užívání OSA a tato skupina ve vztahu k problémové skupině uživatelů je charakterizována větší touhou po pornografii a četností užívání OSA, a to zejména sledováním SEM. Zdá se však, že se středně riziková skupina ve srovnání s rizikovou / problémovou skupinou významně neliší od míry využití množství a možných následků, včetně s ohledem na negativní akademické emoce. Ttato zjištění naznačují, že mohou existovat významné rozdíly v kvantitativních a frekvenčních opatřeních použití pornografie, jak bylo dříve naznačeno (Fernandez et al., 2017). Další studium je indikováno k prozkoumání potenciální role následků spojených s širší angažovaností v OSA, včetně s ohledem na negativní akademické emoce. Dále jsou zapotřebí longitudinální studie, aby se přesněji prozkoumala stabilita těchto skupin a rozsah, v jakém mohou specifické faktory ovlivňovat přechody.
Zjištění, že 20% vysokoškoláků bylo klasifikováno analýzou latentního profilu do nejvážnější diskuse o skupinových zárukách. Asi před deseti lety Cooper a kol. uvádí prevalenci 9.6% pro problematické použití OSA (Cooper, Morahan, Mathy, & Maheu, 2002), zatímco Daneback et al. zjistili prevalenci 5.6% (Daneback, Cooper, & Mansson, 2005). Více nedávno, studie provedená Rossem a kol. uvádějí prevalenci problematického zapojení do OSA u 5% u žen a 13% u mužů (Ross, Mansson, & Daneback, 2012). V těchto studiích se kritéria a nástroje lišily, což naznačuje, že výsledky jsou předběžné a jejich srovnání je obtížné (Karila et al., 2014; W_ery et al., 2016). Celkově dostupné epidemiologické studie naznačují, že prevalence problematického používání OSA se mohla od rozšíření internetu a se zvýšenou dostupností nových a bezplatných sexuálních webů zvýšit (Wetterneck, Burgess, Short, Smith, & Cervantes, 2012).
Hlavním cílem této studie bylo prozkoumat, jak může být touha po pornografii fungovat prostřednictvím kvantitativních / frekvenčních měřítek využití OSA, které vedou k problematickému využívání OSA a následně k negativním akademickým emocím. Podle našich a priori hypotéz mohou motivace k pohledu na pornografii vést jednotlivce k tomu, aby používali OSA častěji a ve větším množství (obr. 1, cesta B), což vede k problematickému užívání OSA (obr. 1, cesta C) a následně k negativním akademickým emoce v tomto vzorku vysoké školy. Naše hypotézy byly do značné míry podporovány. Touha po pornografii statisticky statisticky významně předpovídala problematické využívání OSA jak přímo, tak nepřímo nad četností OSA (nikoliv však množstvím OSA, což dále zdůrazňuje důležitost hodnocení obou opatření).) (Fernandez et al., 2017). Problematické OSA se dále týkaly negativních akademických emocí.
Touha po pornografii statisticky předpovídala problematické využití OSA nepřímo pouze nad četností využívání OSA, ale ne množstvím využití OSA. Frekvence OSA při zprostředkování touhy po pornografii a problematické používání OSA je v souladu s předchozími poznatky (Kraus & Rosenberg, 2014). Ačkoli data naznačují, že čas strávený používáním internetu může předpovídat problematické používání internetu (Tokunaga & Rains, 2010), existují také studie, které naznačují, že samotný čas používání internetu sám o sobě nedokáže stabilně předpovědět závislost na internetu (Carbonell et al., 2012). Problematické používání pornografie slabě souviselo s časem stráveným sledováním internetové pornografie (Bothe et al., 2017) a při hodnocení pokusů zdržet se používání pornografie může být důležité vzít v úvahu rozdíly ve frekvenci versus množství používání pornografie (Fernandez et al., 2017).
Problematické užívání OSA může vést k obavám o duševní zdraví (Bostwick & Bucci, 2008; Cavaglion, 2008; Egan & Parmar, 2013; Gentile, Coyne, & Bricolo, 2012; Griffiths, 2011; Pyle & Bridges, 2012). V současné studii, problematické využití OSA statisticky předpovědělo negativní akademické emoce vysokoškolských studentů. Pornografii lze použít k navození pozitivního afektu (např. K zábavě) nebo ke zmírnění negativních afektivních stavů, jako je nuda, stres nebo deprese (Bridges & Morokoff, 2011), což naznačuje, že pornografii mohou předcházet negativní psychické stavy (Kohut &? Stulhofer, 2018). V průběhu času se studenti mohou častěji obracet na sledování pornografie, a tak si mohou vyvinout špatné studijní nebo spánkové návyky, mít potíže se soustředěním a pravděpodobně vynechat hodiny nebo jiné školní aktivity (Ohuakanwa et al., 2012), což má za následek větší akademické negativní emoce (nuda, bezmoc, deprese nebo únava). Stručně řečeno, jednotlivec může vyvinout cyklus chování, ve kterém dochází k negativním emocím, dochází k prohlížení internetové pornografie a konzumaci OSA, negativním emocím se dočasně ulevuje v krátkodobém horizontu a objevují se dlouhodobější potíže, což posiluje problematické nebo návykové cyklu (Brand et al., 2016). S každým dalším uzákoněním cyklu může dojít ke snížení kontroly, špatnému řízení času, touze po pornografii a sociálním problémům, což může dále udržovat spirálu směrem dolů (Cooper, Putnam, Planchon a Boies, 1999).
Současná zjištění mají dopad na klinickou praxi. Výsledky ukázaly, že s problematickými OSA souvisí i vyšší pornografie, větší množství a četnost užívání OSA a negativnější akademické emoce. TVýsledky rezonují s výsledky předchozích studií, které uvádějí vysokou úroveň touhy po pornografii ve spojení s dalšími negativními zdravotními opatřeními (Drummond, Litten, Lowman, & Hunt, 2000; Kraus & Rosenberg, 2014). Zjištění naznačují cestu, kterou může toužení vést ke zvýšenému používání OSA a následně k dalším problémům
;