Endokrinní screening u mužů s poruchou erekce: klinický význam a nákladově efektivní strategie (1,022)

J Urol. 1997 Nov;158(5):1764-7.

Buvat J, Lemaire A.

Zdroj

Association pour l'Etude de la Pathologie de l'Appareil Reproducteur et de la Psychosomatique, Lille, Francie.

Abstraktní

CÍL:

Zkoumali jsme výsledky stanovení sérového testosteronu a prolaktinu u pacientů s 1,022 doporučených z důvodu erektilní dysfunkce a porovnali jsme údaje s anamnézou, výsledky fyzického vyšetření, další etiologická vyšetření a účinky endokrinní terapie s cílem upřesnit pravidla nákladově efektivního endokrinního screeningu a určit skutečnou odpovědnost za hormonální abnormality.

MATERIÁLY A METODY:

Testosteron a prolaktin byly stanoveny radioimunoanalýzou. Každý pacient byl testován na testosteron a 451 byl testován na prolaktin na základě nízké sexuální touhy, gynekomastie nebo testosteronu méně než 4 ng./ml. Stanovení bylo opakováno v případě neobvyklých prvních výsledků. Výsledky prolaktinu byly porovnány s výsledky předchozí osobní skupiny pacientů 1,340 s erektilní dysfunkcí a systematickým stanovením prolaktinu. Hlavními testovanými klinickými kritérii týkajícími se účinnosti stanovení hormonů byla nízká sexuální touha, malá varlata a gynekomastie. Endokrinní terapie sestávala z testosteron heptylátu nebo lidského chorionického gonadotropinu pro hypogonadismus a bromokriptinu pro hyperprolaktinémii.

Výsledky:

Testosteron byl menší než 3 ng./ml. u pacientů s 107, ale normální u 40% při opakovaném stanovení. Prevalence opakovaně nízkého testosteronu se zvyšovala s věkem (4% před věkem 50 let a 9% 50 let nebo starší). Po stanovení testosteronu byly objeveny dva nádory hypofýzy. Zdá se, že většina dalších nízkých hladin testosteronu je důsledkem anorganické hypothalamické dysfunkce kvůli normálnímu luteinizačnímu hormonu a prolaktinu v séru a má pouze malou roli v erektilní dysfunkci (definitivní zlepšení pouze u 16 44 [36%] po androgenní terapii, normální ráno) nebo noční erekce v 30% a definitivní vaskulogenní příspěvky v 42%). Stanovení testosteronu pouze v případech nízké sexuální touhy nebo abnormálního fyzického vyšetření by vynechalo 40% případů s nízkým testosteronem, včetně 37% případů následně zlepšených androgenovou terapií. Prolaktin překročil 20 ng./ml. u mužů 5 a byl normální v 2 při opakovaném stanovení. Byl objeven pouze prolaktinom 1. Tato data jsou nižší než ta, která jsme zjistili během posledních 2 dekád (celkový prolaktin větší než 20 ng./ml. U 1.86% 1,821 pacientů, prolaktinomy u 7, 0.38%). Bromokriptin byl rozhodně účinný v případech, kdy byl prolaktin vyšší než 35 ng./ml. (8 z 12 ve srovnání s pouze 9 z případů 22 s prolaktinem mezi 20 a 35 ng./ml.). Testosteron byl nízký v méně než 50% případů s prolaktinem větším než 35 ng./ml.

Závěr:

Nízké prevalence a účinky nízkého testosteronu a vysokého prolaktinu na erektilní dysfunkci nemohou odůvodnit jejich rutinní stanovení. Nákladově efektivní screeningové strategie však doposud doporučovaly 40 až 50% případů zlepšených endokrinní terapií a nádory hypofýzy. Nyní podporujeme, aby před testem 50 roky byl testosteron stanoven pouze v případech nízké sexuální touhy a abnormálního fyzického vyšetření, ale aby byl měřen u všech mužů starších než 50 let. Prolaktin by měl být stanoven pouze v případech nízké sexuální touhy, gynekomastie a / nebo testosteronu nižší než 4 ng./ml.